KDYŽ NÁŠ ČAS UTÍKÁ

DIVOKÝ OHEŇ NA KOPULI KOSTELA

VIDÍŠ KOUŘ A V NĚM SVÉHO ANDĚLA

ŘÍKÁŠ SI    JAK DLOUHO JEŠTĚ TADY NA ZEMI

PLAZIT SE S BOLAVÝMI KOLENY

BĚŽET DÁL PO MOŘI

VLNA TĚ VYNESE A DRUHÁ POKOŘÍ

TVÉ SLUNCE JSOU STROMY  ALE JEHLIČÍ

PÍCHÁ DO TVÁŘÍ    SMÍCH NELÉČÍ

FOUKNEŠ   A  VÍTR  ÚST  CHUTNÁ  PO DEŠTI

TO SLZY  ANDĚLŮ MAČKÁŠ  DO  PĚSTÍ

OBLOHA  KOSTELA  MĚNÍ SE DO DUHY

JAKÁ JE  CESTA

                            CESTA  VE  SMRTI .........