V trní uléhá oblázek rozpukaný

je na něm nahota a rozechvěnost dlaní

ráno co ráno beze spaní

koulí se k prázdnotám do zahrady

kam z děravých oken divizny popadaly

V krystalech růženínu pohádka ukrývá se

Tajemství lásky  Rozkoše i lhaní

Oblázek otloukaný  umírá v opuce touhy

Vedle sebe zámlka i chtění