Ave Aburh Víra
Víra
Tma
Z nebes padá voda
Leskne se na kostkách chodníku
Lidé se smekají Tedy přesně řečeno kloužou
Někdy jsme směšní když se nám rozjedou nohy
Ach ta důstojnost
Voda se zastavila pod obrubníkem a vytvořila oko Malé jezírko do kterého nahlíží okna i stromy i samotné nebe
Jak projíždějí auta zatřpytí se a rozechvěje Malé třpytky plavou po hladině Rybky v akváriu
Tma
Z nebes je cítit kouř
Misí se s uhelnatým drsným obrysem chlapa co rozšlápl jezero i všechny rybky a tvrdou podrážkou vykreslil
"Něco" co vypadalo jako škvarková placka rozmázlá na plástvi plechu
Lidé zpomalili Tedy přesně řečeno
ustrnuli v pohledu
Někdy jsme vystrašení když vidíme
neobvyklost
Ach ta strojenost
Tma
Z nebes jsou slyšet zvony
Mnozí jsou hluší protože přehlušeni vlastní složitostí neslyší jednoduchost
tepajícího úderu
co nezpomaluje Nezrychluje Zesiluje
A chlap co rozšlápl jezero se zastavil
byla v něm vteřinová očividná posvátnost zblankytnělá něha
Pokřižoval se
Tma
Z nebes padá voda
Na zemi malé jezírko do kterého
nahlíží okna i stromy i samotné nebe