AVE Aburh Putování
Putuje
Otvírá nohama dlažbu
Prošlapuje písek
Klouže po asfaltu
Samojediný poutník v nalézání
neviditelných stop co umyl déšť a vysušilo slunce
Jsou tam
Zoufá boty aby chodidly ohmatal tvar obličeje
Otisk který přenese na papír a domaluje
Paměť je moudrá
Putuje od nevím kam do nevím kde
Potkává mravence co usilovně hledají stálost své hiearchie vztahů
Mraveniště
Mohli bychom se učit
Potkává motýly hrobařiky ježky i ulekaného zajíce
Jen oči srnky zůstaly stát
i modrásek kupodivu neodlétl
Jde a šedivé nebe se přibližuje k záplatám silnice blízko přístavu
Ostrov je tichý
Podzimní
Nesměje se
Děti zmizely z houpaček
Jen v hospůdce je cítit vaječný koňak a káva
Putuje
Sám
Blízko všech roztroušených okamžiků
v holohlavých korunách stromů
Stává se ptákem
Vítej šťastný poutníku