AVE ABURH PROPLÉTÁ NÍ 
(autorská práva)

"To je ale kus.Sleduj ty pohyby...." 
Útržek rozhovoru se propletl po chodníku 
mezi těly,koly,taškami i kyticí růží 
Mezi potem i vůní léta 
O kousek dál 
paní na vozíku 
Usmívá se 
V ruce zmrzlinu 
Kape jí na zápěstí 
(vrací vzpomínku na časy. .kdy..vím maminko) 
"Vykašli se na ni!" 
probliklo mezi chodci, 
kde zaslechneš příběhy uprostřed začátku 
i konce 
Taková malá turbulence vzduchu

Jedu domů číslo popisné dvě 
Kolem je moře 
A proč ne moře! 
Vždyť každá řeka k němu pospíchá 
Tedy moře! 
Odmykám 
Slyším klíč 
kterým se tehdy 
rozevřel zázrak,jako bonus 
Domov 
V podvědomí rozestavěný sen 
o rybízoborůvkovém kolàči s drobenkou 
o modrofialovém úsměvu pro dva 
o....... 
Zůstaly po něm: 
rozkrájený meloun na kostičky 
kamínky u kostela 
rudé třešně místo náušnic 
potrhaná kniha 
plandavé kalhoty naostro 
a jeden jediný vlas z polštáře 
schovaný v krabičce na léky 
s obrázkem kýčovitých andělů 
(tenkrát v Itálii měli být a byli) 
TENKRÁT V ČESKU 
ZÁZRAK 
A OLEJ VE VANĚ

V ulicících,jako oky v ceníku,se proplétá 
současnost i minulost 
JEN BUDOUCNOST NEPOTKÁŠ