O polednách kdy potkáš zvon na ulici

ohlédneš se

a vyruší tě světla auťáků

těch lochnesek spěchu

Zůstavíš v sobě nedotknutelnost

a tisícero hříchů

Nespěchám

opřena o strom do kořenů vtahuješ mne

průhledný cizinče z cizí země

V cukrové vatě dveře co odmykám

Doma je nejtišší hudba

kam se utíkám