Někdy věříš že cesta kolem tyčí co určují výšku sněhu je vyšlapaná věrnými stopami srdečních
grafů co podobné jsou obrazům starých mistrů
kdy křivky žen a mužů dotýkaly se tak opravdově že z plátna stékal olej všech barev a mísil se do vůně rozlitého vína z karafy i z miniaturních ampulek plných rozličných parfémů do palety blízko staré židle a stolu na kterém zasychalo zátiší s hroznovým vínem a granátovým jablkem
Tenkrát
kdy úžas byl úžasem
láska láskou
a stopa stopou
kdy milování nebyl kýč bez rámu