Vždycky tě budu držet

možná v náručí

možná za ruku

možná jen mezi rty jako slovo

Miluji tě

Nevyřčené

Vždycky jsi a budeš

dávno přetrhaný řetízku v misce

na cukrátka

Slaná zapovězená lásko v tichém songu v černém klavíru

Jen nevím jak dlouho ještě budu potkávat tytéž okamžiky v letu všech peříček co si vyškubali ptáci osamocení sedíce ve větvích starých stromů

Jak dlouho se budou plavit bílí koně v mělčinách řek

Jak dlouho budou tančit kopretiny v louce než ji posečou

Vždycky 

ač vím že zapadlý oblázek v haldě

kamení nenajdeš bosou nohou 

ač vím že v zrcadlech jen další zrcadlo bez odrazu

ač vím že v rámech obrazů co podobají se pažím jen prázdné plátno

a rozmazaný vzdech

ač vím že v zašlých papírech

ztratí se i tato báseň

Vždycky tě budu nosit v sobě

libozvučná řeko bez přístavu