Ave Aburh Eva Hrubá Ulice plná klavirů
Přešlaluji z nohy na nohu Poskakuju
Je mi zima teplo zima Zastavuji se v pohybu Zním Zním jako zvonky malého krámku na dveřích kde prodávají staré noviny knihy bandasky i mýdlo s Jelenem
kde to voní po minulosti podobně jako starý plech v troubě na kterém zůstaly zbytky máku vanilky omastku
Jsem klavírem
malým pianinem co hraje samo od sebe protože je jen přeludem Krásnou hudbou vprostřed všech kročejí na kolejích pro vlaky
Zním a tančím Je teplo Teplo je metronom mého dechu
Taková je chvíle když se obejmeš s iluzí Taková je chvíle kdy víš proč milovat
Ve vzduchu je cítit obyčejný špekáček pivo a cibule Žádný parfém Kdosi zakašlal
Zastavuji se v rotaci svého letu
Ohlédnu se Drží mne za ruku Druhou mi zakrývá oči Vede mne oslepenou uličkami na kterých zpívají kapky deště laskavé blues
Rozezněly se zvony
Stojime spolu v minulosti zpřitomnělí Teď a napořád
Cítím známou vůní suchých květů a rozemletého pepře
Pohladil mne po vráskách
a prstama sjel ke rtům
Tančím Zním Ve starém krámku na předměstí se zrodil sen
a ulice plná klavírů