AVE Aburh Eva Hrubá Robot stroj displej sluchátko


robot stroj displej sluchátko

Nic se nezměnilo
podobáme se ne  myšlence ale sdělení od jiných sdělení elektronickému výboji      v samomluvách na  každém chodníku Podobáme se výfukovému  plynu              i doteku silonových šatů jež bychom chtěli znovu ochutnat Podobáme se rozbitým brýlím i všem zábradlím které už nepřeskakujeme protože                       v podzemí  jezdí schody

Připadám si silně neohleduplná když se směju nahlas všem očím na platformě mobilů nevidící okatou černovlásku jež líbá albína Zázrak že aspoň tak že aspoň tahle že aspoň jeden polibek mezi zády rameny kotníky
zadnicemi i fešnými těly dotýkající se boky blízko slasti tady a teď na ulici kde idylku ruší řvoucí siréna záchranky
Nic se  nezměnilo
Pohyblivé figuríny se jen ohlédly a dál tokaly s někým  ve všech  frekvencích na sítích  mezi tolika příběhy všech starých zdí a oken domů mezi vůní kůry starých stromů co pamatují špičky nože a monogram mezi dlážděním na kterém drnkala kola  staré koňky
mezi škvírou u dveří kde zůstal otisk boty a přetržená šňůrka od šněrovačky
Nic se nezměnilo
Příroda se zalyká studem a lidem otrnulo
jak divočáci vrhají se do betonu který jim nahrazuje trávu

Podobáme se rozšlapanému poli stádem bůvolů
křovinám co přerostly světlo
Klíčům co už nezvoní jako zvony

Připadám si silně archaická moje milá všupřítommá touho po minulosti kdy děda stál na zápraží pod doškovou střechou a házel slepicím Vidím jeho veliké uši a modrotiskové oči i babku jak recituje básně a ve velké plechové míse zadělává knedlíky  Slyším mlaskot kvasnic mléka a mouky
Vidím  bráchu a tátu  a mámu na kole Sebe na špagátu  za sedlem Bylo mi tak pět a pole a louky silnice bez asfaltu a zabalený perník na cestu
Maminko vím  jak si  se  o nás bála zatímco chlapi nohy na padálech drželi v rukou vítr i strach

Podobáme se všemu  co nás svazuje a zrychluje 
Podobáme se pěně na moři co nemá čas ochutnat sůl

Připadám si silně rituální
když v duchu odříkávám cokoliv úryvky textů názvy knih střípky vyprávění nebo si povídám    s tebou lásko i s tebou lásko  abych zůstala tou  kterou jsem
v těchto všech dimenzích předimenzovaného světadílu jménem Život jež hledá své Avatary na fejsbúku
Připadám si silně jiná
můj drahý světe....

náhledy do myšlení a duše autorky

pohledy na svět a lidské hemžení 

fota  a prodejní digital art

poezie aneb výběr z 15cti sbírek

kousek moudra nebo-li epigramy

divadlo jako umění přednesu

a tak se nějak se proklikáme do děkovaček

 

Anketa

Zaujala vás Eva Hrubá ?

zaujala 1 908 24%
líbí se mi 1 232 15%
zajdu znovu 1 127 14%
chci tě poznat 1 137 14%

Celkový počet hlasů: 8104

Štítky

Nebyly nalezeny žádné štítky.

https://youtu.be/0KohUatKmjg