Ave Aburh Eva Hrubá Putující ticho
Jsem putující ticho
Od duše k duši
Od domu k domu
Od lásky k lásce
Od dárku k dárku
Putujicí světlo tam kde nelze rozžehnout a zhasnout tmu
V čase mezi koncem dětství a prvními chloupky v podpaží
Balili jsme dárky na Štědrý večer vždy odpoledne
V pokojích šustily papíry
"Nelez sem.."
"A já jsem to viděla..lyže lyže "
Nejsou pro tebe...
Papíry šustily cvakaly nůžky
Bylo to jako předehra k Louskáčkovi nebo Labutímu jezeru To je fuk
Prostě k něčemu co se nedá porovnat s ničím
"Nemáš provázek. Mamiiii"
"Z kuchyně se ozvalo
" Házím..
Rozbalený se kodrcal koupelnou až do předsíně
A mašlicky a mašličky a dárky se kupily na sebe v bytě 3plus jedna na sídlišti
Když přišel ten čas před večeří
Barevné balíčky jsme skládali pod větvemi stromu
Až do doby než jsem zůstala v čase co říká pro druhé sám a samojediný
Měla jsem privilegium
Dárky jsem rozdávala já
Pomalu vznešeně s láskou k mašličkám papíru krabicím a nápisům.. tátovi.Vaškovi.mamince.Evinka teta Boža.Anička Lucinka Mila. ..A pak další a další jak se papíry naskládaly na sebe
jak se dárky odnosily snědly vystavily přečetly jak v čase změn i ticha i pobíhajících
andělů bez křídel i kaktusových čajů a batikovaných nebes nad postelí v chajdě u rybníka v Jižních Čechách kde jsem poprvé ulovila rybu se Zdeňkem a volala
"Mám ji. Mám ji. "Visela na prutu a nevěděla jsem co s ní
V noci jsme se milovali v doupěti pod skalami a zábly nás chodidla a holé zadnice pod jedinou dekou co smrděla rybinou
Podobám se všem dárcům z tehdy v tehdy z teď i v teď
Až na to že stále skládám papíry na hromádku,stále šustí předehra darování
Stále jsem tepem všech jmen na starém balícím papíru který mi vykresluje všechny vůně těch okamžiků kdy jsme mohli být z pergamenů
Vím že tam někde ve spodním fochu najdeš můj papír s tvým jménem lásko
i když čas v časomíře vzpomínek není vyměřen jen pro mne
a přesto právě proto v tuhle chvíli kdy mám v batohu chleba tresku čtyři pálivé papriky kivi a pomeranč vím
že můj papír s vánočním zvonkem pro štěstí a naději
tam je
Vím to
Bolí mne rychlosti
Bolí mne neúplnosti
Bolí mne vesměs všechno co poztrácené z kapes se vytratilo
Bolí mne darované jen tak
Jen aby jen proto
Snad jsme zapomněli jak hrají koledu dárky za kterými cupiáš za kterými běžíš které hledáš které si promazlíš jak plyšového medvídka z dětství
Takové dárky které zpívají
Narodil se Kristus pán
I koleda koleda Štěpáne
Jsem putující ticho
aby jste konečně slyšeli
všechny předehry v mých loktech v mé náručí
v mých dlaních