Ochladilo se

Vždycky když se slunce rozhodne

rozeslat postel pro sebe 

a dovolit  tak mrakům plout

aniž by je zadržel jediný paprsek

protože ve spánku jsou  jeho ruce plyšový medvídci a tělo měkké polštáře bez vrásek erupcí

tak vzduchem vibrují tající kostky ledu Vrtulky které se mohou proměnit v déšť pokud jim vítr nepřistaví kocábku pro odjezd       k tisícero špičatým zaobleným        i kulatým vrcholům hor aby se roztříštily a staly se mlhou

Ochladilo se

kdosi hladí pomačkaný divan

Na krajkový přehoz staví kytku ve váze

možná pro pocit že s ní není tolik sám

Za oknem opar rozevlátých šedých vlasů Sem tam pomerančová kůra odcházejícího snu a žmourajicí  oči nebe 

než je překryjí řasy všech oblaků co připomínají tváře 

Vzpomínky jsou divní patroni 

Objeví se kdekoliv jako když

na tichou pohovku dopadne stín tebe

Vařím si polévku v které plavou květákové růžičky špetka kmínu a sole

Dole pod okny jakýsi člověk  falešně zpívá Lásko nádherná

Lásko prokletá a Oči má sněhem zaváté

Ochladilo se