Ave aburh eva Hrubá O poznání
Nepíšu pro bezdušnost dechu
ani pro škvory co v dírách se pošklebují
nepíšu pro věci každodenních dní
bez barvy na podupané zemi
nepíšu pro malá princátka
a hnihovny kde knihy mají vyleštěné hřbety
nepíšu pro ulice co svítí
aby pokořily hvězdy
nepíšu poezii pro prach v kterém chlupy
a ocásky hadí
nepíšu pro mrakodrapy
co pod sluncem hřejí střechy
nepíšu pro slzy co jsou střepy zimy
nepíšu
pro slavobrány
pro hlubce co milují svoje stíny
pro neználky
pro reflektory jeviště s prkny potleskem nasáklými
nepíšu pro postoje
nepíšu pro sebe ale pro koloběhy
pro papír pro který stromy usmrtili
nepíšu pro svět ale o světě co šílí
Píšu pro nemocné co pláč tají
Píšu pro vzdechy Uzavřené truhly
píšu pro střevíček co nemyslí na podpatky
píšu pro včely co umírají když nechtíc pichly
píšu pro lásku v které nenajdeš netopýry
pro sovy pro modrásky pro káňaty pro mršiny
Nepíšu pro nosy vysoko zvednuté
a rozšklebené rety
Píšu pro marnost pro toalety pro vodu
píšu pro vzteky těch co nepíší a nepadnou do čistoty
píšu pro déšť co spadl do palety
pro rámy co obrazům nedovolí vzlety
Píšu pro motýly pro housenky
Píšu pro Terezín a z Osvětimy lampy
pro hřbitovy zamknuté brány pro zvony
co zvoní
pro židli co má čtyři nohy
pro psi co neštěkají
pro ticho co není
Píšu pro války a hromobití
píšu o vlacích co vezou kvítí
Nepíšu pro růže co uvadnou
pro zloděje pro oharky
pro zdi co nesplynou do omítky
Nepíšu pro hnůj do podstýlky
nepíšu pro lesk co zamaže pot
nepíšu pro ty co zapomněli na Golgot
Píšu pro zmrtvýchvstání
pro zatracení
pro horkou zmrzlinu
pro mozoly v dlani
pro pergamen opálený
Píšu pro urážky Pro znamení Pro zametené stopy
Píšu pro rozžhavené plechy co mi vypálily cejch do čela
PÍŠU ABYCH VZPLANULA