Město oddychje

Je kuropění 

 jabloně v květu se chystají do zpěvu 

a šeříkům začíná máj

Ta vůně prostořeká v prostoru 

Je slyšet za humny   rozmlouvání měsíce   se sluncem    

 tam kde obrazy paneláků sklání se k hlíně                                                                                        Obloha vstává a pokrývku noci roztahuje den jako oponu

První máj a polibek

My lidé máme rádi onen čas kdy líbat se okázale není netaktní

Tik ťak tak hodiny  šuškají

není nic co bychom nesměli

Myslím na všechny rty    co nedotknou se 

na směs oříšků v pytlíku                                                                                                                                co sypali jsme veverkám   tam v lese i na palouku blízko budoucích jahod                               Pohádko z mléčné dráhy

jak jsi lahodná

Myslím na všechny rty

které ještě čekají na sladkost 

Myslím na ozvěnu našich hlasů když volali jsme do vody

miluju tě

a ona se rozčepýřila jak tvé vlasy ve větru

Město oddychuje po noci       kdy čarování v záři ohně tvořilo ornamenty malá přáníčka                 jež vyplní se jen tehdy     když jim uvěříš

Je máj  Voní rosa                                                                                                                                              a žáby  poskakují bezstarostné Kvaky kvak hop a skok                                                                 Jezerní královny co vrbám tajemství svěřují bez perel   a rubínů

a déšť jsou doteky 

Možná je čas zastavit se na kraji zeměkoule a rozhlédnout se ..