Kde se touláš toulavá roztoulaná zatoulaná lásko Kde?Ptávám se denně ztišená v sobě Asi neslyšíš Nevadí zašeptám do všech strání nad jezem Třeba voda zazpívá hlasitěji Možná se opře o břehy jako o ramena a lehce ti zaťuká na záda sprškou z pěny co se na vlnách roztančila Ptávám se při setmění i v něžném svitu rána blízko klobouků střech na kterých odpočívají dlaně včerejšího slunce Kde rozpínáš svá křídla podobná cípům hor a vlání moří které se dotýkají v obloucích dálky Kde jsi má šálko z hedvábí pomalovaná mými obrazy rtů očí i tajemstvím nahoty Zešílím z ticha v kterém je tvé jméno bezejmenná mezi všemi skálami co se podobají dveřím mezi všemi škvírami ve zdech i v prostořekosti větru když dosedne na vrby u potoků kterých se ptám na tebe Jen šumí Jakoby žalovaly Jakoby se bály rozbalit cit onu sladkohořkou čokoládu kterou milujeme s hrozinkou z červeného vína v kterém se utopil můj hlas 

Kde se touláš lásko