Černé blues Louise Armstronga

zní  chraplavě v temných ulicích měst

když myslíš na světlo i na neřest

Táhne se od špiček do prostoru cest

kde vzýváš štěstí popadaných hvězd

v kterých brouzdá naděje Ten polibek mezi včera i dnes

Černé blues  a duše na zámek

vloudí se do tebe podobně jak stesk

V temných ulicích když myslíš na touhu i na neřest

Na sklonku všech kopců vcházíš na kopec

snad tam v dálce uslyšíš 

ozvěnu jako odpověď