Ze všech míst  které jsi milovala ti zbyly jen plné boty písku
Copak o to ten vysypeš
Ale co vzpomínky  ?
Jdou vysypat  jako zrnka  co dřou  o paty

....Zmizla Afrika Duny  za kterými jsme leželi nazí  Dva něžní  blázni na konci dubna  kdy všechno půčí a raší 
Tak jako my tenkrát
Byli jsme stvoly  obrostlé květy  a divily se              i stromy 
JAK JE TO MOŽNÉ  TAK BRZO?
a my kvetli  Ach lásko  dokážeš  zázraky....

Ze všech míst  které jsi milovala  zbyly jen boty plné  písku 

...Svítí slunce a vítr  zametá  stopy
Našla jsem kamínek  a vrazila ho do kapsy 
Odnesu ho ke kostelu  za všechny návraty  co se nevrací
Je zima 
Asi to tak má být 
Dám si čaj 
Obejmu medvěda 
A pošlu ti tuhle báseň 
Kterou stejně nebudeš číst 
Sněží 
Budou vánoce ....