Klavír  na kolejích

Přešlapovala z nohy no nohu 
Poskakovala 
Bylo jí zima
Teplo 
Zima 
Zastavila  se  v pohybu 
Zněla 
Zněla  jako  zvonky 
Zvonky  na dveřích malého krámku
kde  prodávají  staré  noviny  knihy  bandasky        i mýdlo s Jelenem
kde to voní  po minulosti  podobně jako  starý  plech  v troubě  na kterém  zůstaly zbytky  máku  vanilky  a omastku
Zněla  Byla  klavírem 
malým pianinem  co  hraje  samo   od sebe  protože  je  jen přeludem  Krásnou  hudbou  vprostřed  všech  kročejí  na kolejích  pro vlaky
Zněla  a tančila 
Teplo  Teplo  a metronom  jejího dechu
Taková  je chvíle  když se obejmeš                          s iluzí                                                                   Taková  je chvíle  kdy  víš  proč  milovat 
Ve vzduchu je cítit  obyčejný  špekáček   pivo        a cibule 
Žádný  parfém 
Kdosi  zakašlal 
Zastavila se v rotaci  svého letu 
Ohlédla  se
 Vzal  ji za ruku  Druhou ji zakryl oči  Vedl ji                v ten okamžik  slepou uličkami                            na kterých  zpívaly  kapky  deště  laskavé  blues
Rozezněly  se  zvonky 
Stáli  v minulosti  zpřitomnělí  Teď  a napořád 
Ucítila  známou  vůní
suchých  květů a rozemletého  pepře
Pohladil  ji  po vráskách 
a prstama  sjel  ke rtům
Tančila  uvnitř  sebe 
Zněla
Ve starém  krámku  na předměstí
se zrodil  sen
 a ulice  plná  klavírů