Jsi ztracená Upřímnosti? V křivolakých zrcadlech siní smíchu kde tvůj odraz zplacatělý boubelatý křivoustý i rozekkaný jakoby chtěl napovědět že  už dávno neproudíš a nevibriješ Jsi ztracenkou  někdy i sama v sobě Jak vyslovit myšlenku abys nemusela přebirat slova jak hrách Abys ses...

Jaké je tvé svědomí intrikářko Ty pomlouvačná odlidštěná pokrývačko pravdy Podobáš se bulváru na kterém se pruduciruje lež v noblesním ohozu z luxusních salonů Dáma naoko jež famozně zakrývá  nekonalost nahoty Své jádro svého duševna které bylo nejspíš ponecháno bez lásky Obrostlá peřím z...

Jak se ti se sebou žije Strategie Manipuluješ ve svém zoufalsti zvolené oběti Manipuluješ city sama bezcitná Čiháš dlouho než uloviš podobnáš se emočnín upírům avšak stonásobně nebezpečná Jsi chytrá a víš jak blafovat máš blízko k šikaně však ty ji obalíš do lásky protože chceš a musíš být...

Miluješ Démony závislosti ve svém jedinečném bytí se utěšuješ a přidáváš pilulku k pilulce které zapijiš doušky vina a ostrou pálenkou aby tě nebolelo žití kloktáš poránu mentol s eukalyptem a pivem a pro jistotu  ubališ cigáro z kterého vykvétá euforie Obrňuješ se sama před sebou aniž bys...

Moc děkuji....♥.....Když jsem vás tak sledovala při vysílání s Lubomírem Mullerem - vaše oblečení, vaší pohyblivost a posed na opěradle sedačky ( sofa ;) ), vaší mluvu a hloubání nad názory - cítila jsem, že nám koluje v žilách podobná krev - plná zaujetí pro věc, energie, empatie a přesto umění...

Nesmierne si vážim Vaše slová, nakoľko aj vy máte moj hlboký obdiv, dojali ste ma k slzám. Ďakujem, za Vašu láskavosť,ste jednou z mojich trvalých inšpirácií. ANOU arte

Jsi všudypřítomná necitlivosti Sobecky sobecká  umíš kouzelná slova vložit ke kávě jako kostky cukru přeslazenou lež pro pocit zachytit do pavučiny s perličkami z vody motýla A bohyně Lolth Pavoučí královna ve svých jamách svého labyrintu ti fandí A  Hermes samotařský bůh zlodějů skvělý...

Miláčku tvá vůně v mangu v pomeranči v hořké madli ve slupce z jablka v horkém čaji v šálku od mlékaTvá  vůně na polštáři v županu z kterého se vysvlékla Miláčku voniš dálkou z daleka

Nádherná Nejde pomalu Jeji krok připomíná křídla Všech ptáků co vylétli z hnízd a ještě nepostavili jiná Zobáček vzpomínky štípl do tváře Vznáší se Listí zpívá pod nohama zvláštní ochraptělou kantilenu Šeptá ji  Nádhernou Tam za řekou uz nikdo není A přesto je slyšet smích Jde proti...