Pokaždé když si ráno oblékne botky co mají kramfleky aby spustily hudbu a kostýmek v barvách počasí co je možná náš soumrak i déšť i rozbřesky v nitích vstávajícího slunce   Pokaždé když si ráno oblékne dobrý den a nasadí kloubouček vím že tě miluju má hašlerko nevycumlaná v ústech s...

Kdo tě uštval miláčku můjtebe v tomto širokém světě bez náručeKdo tě vyždímal jak hadr na podlahu a hodil ho do koše s odpadky nedojedeného  obžerství svého vlastního životaKdo tě zmačkal aby sám byl bez vrásekMiláčkuPřitiskni se ke mněJeště tu jsemMožná ne na dlouho možná jen teďnež se...

Tenhle sobeckej a připálenej chleba bez mouky bez kmínu bez sole bez kůrekTenhle pecen co plesnivý uprostřed tavených sýrů bez chutěTenhle sobeckej kaleidoskop  obarvených párků plných strouhankyTohle ovoce nevyzrálé přehnilé ve vagónech na cestáchTenhle rohlík plný děr místo šťavnatého...

MinulostMáš otázku myšlenku vzkaz Tak to vypiš do vzduchuTřeba si to někdo přečteale vlastně ani nemusíStačí že se ti uleví   Tobě jen tobě                                       ...

K prasknutí                        Podlaha vlaku je šešlapaná jako starý trávník Nohy a nohy boty a kecky smrad pachy a vůně všech vdechů i výdechů  Česnek i cibule pivo a limča Ticho"Ukradl jsi mi peněženku.."Zahřmí a dvě...

Pojďme se chvíli klamatPojďme být na čas pohyblivým snem třeba sladkou vatou na špejli a lepit se dětem na nos nebo žvýkačkou co praská v ústech a voní po eukalyptu možná víc po jahodě Pojďme být šlehačkou na kávě co tvoří hrady i obličeje když ji lžičkou rozhrneš než se utopí Pojďme se nechat...

Klavír a listVe strunách barva okruProstopášná saténová růžekterou jsi tenkrát zavěsil na otevřené víko klavíruSpí a rozpadá seach Ferenci Liste Smím ti tak říkat miláčku ?Býval jsi úchvatný v propoceném fraku za dolarTenkrát se mnou uprostředrozevřené tlamy dvou křídel okenice v polonahém...

K prasknutí                        Podlaha vlaku je šešlapaná jako starý trávník Nohy a nohy boty a kecky smrad pachy a vůně všech vdechů i výdechů  Česnek i cibule pivo a limča Ticho"Ukradl jsi mi peněženku.."Zahřmí a dvě...

Krademe si radostjen tak z plezírupro vlastní pýchu či vztek možná pro všechny uhlíky nastřádané v sobě které kdysi někdo podpálil aby zchladil horký mozek podobně co čaj jež doléváš vodou z kohoutku nebo ze studně a vrzot tě uklidňuje Ta zběsilost drhnutí plechu o plech jakoby horoucí srdce stalo...