Prší do hlavy tóny všech cest holohlavé myšlenky co myslí na neřest v tanci kde plazí se hadi a fňuká toulavý pes stojí obraz na kameni co umí kvést šlape do palety a smeká se o štětec Barvy jsou rozespalé oči kobouky na řasách hvězd  

Když padající tmu rozřízne láska to světlo v bludišti emocí roztočí se kolotoč a vlasy jsou třepetalky a slzy se změní na radost vzduch co nechytíš vletu křídlo opuštěného ptáka a hnízdo je noc a noc je světlonoš a mezi domy puje loď v oknech plno klavírů místo...

Stromům povídej o výškách o nedotkutelnosti ptáků o větvích co nebe protínají na zemi hrbí se vrány   a poštolkám hnízdo sebraly padající mraky Stojíš dole v  záklonu a mluví jen vítr co něco tají v trávě  jsou pomněnky usmýkaný Divizny hlavy kloní do mechu podobné nocím co nespí...

Táhnem do hospody houpacího koně Jestě se potkat cestou do dětství V srdci kus perníku a cukrovou vodou slova malovaná Tisíce hvězd na dně vína kouř je podmáslí k mléčné dráze vzlíná a kokos se sype ze solničky řezavá slza den...

Na obloze se houpe na židli osamělý mrak oči má které nevidí že slunce vezou lidé na marách Je 17tý listopad Na rohu ulice s kytarou ve futrále žena se ztratila v písničce za bůra Martin na koni nespadl do závěje místo sametu zmrzlá je peřina Satén uklouzl po blesku do beznaděje Z klíčů co nezvoní...

rozmazlím si tě obrázku malovanej co nikdo nevidí uvnitř otazníku  písmenek a nakreslených dní   V ulicích meluzína uhání mezi listím a ohořelým cigárem kloboukem a míchanicí parfémů Pyramida abstraktních omalovánek kde srdce se podobá klikyhákům ze stínů   Stromy co hostí upachtěné...

Otočit vypínačem a místo světla rozžehnout slova malé chaloupky na kopcích hor podél potoků vlasy trav rozhozené na posteli země Usínat se nesluší protože stovky křížů ruší Boha ze spánku a hřeby olizují dávno vyschlou krev Starý pán mumlá modlitbu jenže vytí psů je nadoslech že blesk stáhne ocas...

Ve tmě nic nepotkáš jen špendlík strach Za kostkovanou košilí táhne se mlha Pruh dechu z úst kuřáka V sukni z modrotisku jezero tančí mazurku se stromy co myjí si ruce před zvukem pily Odejít čistý-- V pilinách za vůní těžkne stromořadí aleje kterou kráčí tlustej sebestřetnej nenažranej svět s...